Stát pozná vlastníky anonymních akcií na majitele

Stát pozná vlastníky anonymních akcií na majitele 

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje změnit úpravu akcií na majitele tak, aby strukturu akcionářů konkrétních společností bylo možné zjistit a ověřit ze strany státních orgánů. Akciová společnost, která bude chtít mít i nadále akcie na majitele, je bude muset zaknihovat u centrálního depozitáře, nebo takzvaně imobilizovat – fyzicky uložit u banky.

Akcie je cenný papír, který potvrzuje, že jeho majitel (držitel) je akcionář, tedy že vložil určitý majetkový podíl do akciové společnosti. Současné české právo umožňuje akciovým společnostem vydání jak akcií na jméno vlastníka akcií, tak i anonymních akcií na majitele (na doručitele). V prvním případě je vlastníkem akcie osoba, jejíž jméno je uvedeno přímo na akcii nebo v seznamu akcionářů. Akciová společnost tedy své vlastníky zná a tyto informace jsou dostupné orgánům veřejné moci například pro účely trestního stíhání či daňového řízení. Ve druhém případě nejsou vlastníci akcií známi vůbec, a to ani samotné akciové společnosti, ani orgánům veřejné moci.

"Vláda se v dodatku ke koaliční smlouvě zavázala, že navrhne legislativu, která maximálně možným způsobem omezí anonymní vlastnictví obchodních společností. Proto ministerstvo spravedlnosti přichází se způsobem omezení anonymních akcií na majitele, které směřuje k vyloučení rizik neprůhledné vlastnické struktury akciových společností," uvedl ministr Jiří Pospíšil.

Právní úprava akcií v evropských státech se značně liší. Nejvýznamnější evropské jurisdikce (Velká Británie, Nizozemí či Německo) listinné akcie na majitele nezakazují, avšak mají navazující ochranu v oblasti přístupu k veřejným financím.

Argumentem pro zachování akcií na majitele je to, že zrušení těchto akcií by nepřiměřeně zasáhlo akciové společnosti, které nevstupují do veřejnoprávních vztahů vyžadujících transparentní vlastnické poměry. Prostý zákaz akcií na majitele navíc vede k využívání akcií na jméno zástupného vlastníka, který je de facto jen "bílým koněm" a k přesouvání těchto vztahů do šedé zóny bez možnosti veřejnoprávní regulace.

Proti těmto skutečnostem stojí argumenty, že existence anonymních akcií na majitele vyvolává nejasnou majetkovou strukturu společnosti a umožňuje praní špinavých peněz či obcházení zákona o střetu zájmů, zejména ve vazbě na veřejné zakázky či dotace.

Ministerstvo proto připravilo konkrétní řešení problematiky, které navrhuje zachovat existenci akcií na majitele, ovšem za současného stanovení povinnosti jejich zaknihování (registrace) u centrálního depozitáře, nebo jejich imobilizace (fyzického uložení) u banky. Jak zaknihování, tak imobilizace akcií zahrnují identifikaci vlastníka akcií centrálním depozitářem či bankou. Tuto identifikaci mohou využít orgány činné v trestním řízení, další dozorové a správní orgány, zadavatelé veřejných zakázek, poskytovatelé dotací a grantů a další subjekty, o nichž to stanoví zákony. Převod vlastnického práva k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím bude vázaný na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky.

Volba možností mezi centrálním depozitářem a bankou má vyloučit monopolní postavení centrálního depozitáře a zavést prospěšnou konkurenci mezi ním a bankovním sektorem.

Toto řešení projednali experti a zástupci sněmovních politických stran v ústavněprávním výboru. Změny ministerstvo zapracuje do návrhu zákona o obchodních korporacích, související změny se projeví také v podobě návrhu nového občanského zákoníku.

Akciové společnosti s listinnými akciemi na majitele budou muset do 18 měsíců od účinnosti zákona o obchodních korporacích přeměnit tyto akcie na zaknihované akcie, imobilizovat je nebo změnit jejich formu na akcie na jméno.

Zdroj: https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=318957